Schůzka Světlušek a Vlčat 21.1.

A jede se dál…i bez nás. Znamená to, že Bára a Janina, tedy my dvě, jsme se rozhodly dát si oddechový čas ve vedení světlušek a vlčat. Naše rodinná světluškovlčáckoroverská šestka nám rychle vyrůstá, a tak nastal čas věnovat se především jí. Nedávno jsme se bavily o našich začátcích v oddíle a Barča si vzpomněla, že když byla poprvé na návštěvním dnu na táboře, slavil Dazul kristova léta a jeho dobří kamarádi ho shodili z mostku. I moje vzpomínka na začátek v oddíle se kupodivu vztahuje k Dazulovi. Na svatbě Barči a Zuba jsem se Dazula zeptala, jak se to dělá, když chceš být v oddíle a ne jenom chodit na oddílové akce, odpověděl „přijdeš“. Tak jsem přišla. Pak už nám ty roky rychle letěly, ani nevíme jak. Získali jsme klubovnu v Ratiboři, stavily se Březiny, tábory s Irčou v kuchyni, Ivančena sjezdovkou na Lysou, Dazulovy zkratky, oheň na dvě svíčky, Parawesterniáda, Jeňa s Fantou a jejich temperové večerní šaty, tábor na Ostrově, Polárka, Silvestry na Bařince, malinká Kája a Mája s puntíkovanými šátky, Help, Planina…..barevná směsice vzpomínek, chutí a vůní. Krásných, smutných i veselých. Družinku světlušek a vlčat nepředáváme dál jako něco, co náš život omezuje a zatěžuje, ale jako dárek, který nám dal spoustu radostí, zkušeností a smíchu, kdy jsme měly možnost učit se od dětí jejich jednoduchému a pravdivému vnímání světa. Teď ten dárek předáváme Marti a věříme, že ji bude těšit stejně jako nás. Děkujeme Vám všem…<3